Církev bratrská

Jednou z teplických křesťanských církví je i Církev bratrská. Církev bratrská patří do skupiny protestanských církví. Je jednou z tzv. "probuzeneckých" evangelikálních církví, jejichž počátek spadá do 2. poloviny 19. století. Svými kořeny sahá do doby duchovního probuzení, které v 19. století procházelo Evropou a u nás má jistě i návaznost na dlouho utajovanou tradici staré Jednoty bratrské. Na Náchodsku ve východních Čechách vzniklo takové jedno ohnisko duchovního probuzení kolem roku 1860. V Praze začaly být za pomoci zahraničních misionářů organizovány misijní přednášky, kterými byli lidé vybízeni k odevzdání života Bohu a k životu podle Písma svatého. Protože stávající církve tehdy na řadě míst nedokázaly  vyjít vstříc těmto duchovně hledajícím lidem, kteří toužili po smíření s Bohem, došlo v roce 1880 k založení prvního sboru Svobodné reformované církve. Později došlo ke spojení tohoto pražského ohniska s probuzením ve východních Čechách. Přes nepříznivé podmínky církev stále rostla. Po 1. světové válce se církev přihlásila k dědictví české reformace (k husitství a zvláště k Jednotě bratrské s Kralickou Biblí, s výraznou teologií a řády bratrských sborů) a vyjádřila to změnou názvu na Jednotu českobratrskou. Protože sbory byly brzy i na Slovensku a v polsky mluvících částech Těšínska, došlo ještě jednou po roce 1968 ke změně názvu na Církev bratrskou.

Sbory řídí staršovstva, v jejichž čele jsou pastýři sborů - kazatelé. Dnes Církev bratrská působí v obou samostatných republikách, které mají svá církevní ústředí v Praze a v Bratislavě. Církev v naší republice řídí Rada, která je složena z duchovních a laických členů. Z řad duchovních je volen předseda Rady a tajemník. Nejvyšším orgánem církve je ale celocírkevní konference složená z kazatelů a z volených laických delegátů. Církev bratrská patří do Svazu svobodných evangelických církví. U nás je členkou Ekumenické rady církví. V současné době má církev v Čechách přes 70 sborů a více jak 100 kazatelských stanic s téměř 10 000 členy a dětmi.

Věříme, že církev musí být obecná (katolická), že musí být založena na evangeliu Ježíše Krista (evangelická) a že musí žít z moci a darů Ducha  svatého (charismatická). Nepovažujeme svoji církev za jedině správnou. Chceme se učit od ostatních křesťanských církví lepšímu následování Ježíše Krista a naopak i jim sloužit dary a poznáním, které nám bylo dáno. Obecnou víru vyznáváme s ostatními křesťany podle vyznání víry Apoštolského, Nicejsko-cařihradského a Athanasiova. Společně s mnoha evangelickými církvemi se hlásíme k Helvetské konfesi, Heidelberskému a Westminsterskému katechismu. Z vyznání naší domácí reformace je to pak především Česká konfese a Bratrské vyznání. Důraz klademe na Boží slovo, které přijímáme za jediný základ své víry a života. Věříme, že Písmo svaté bylo inspirováno Duchem svatým a je proto naprosto závazné ve věcech víry. Věříme, že i dnes je možné setkat se s Bohem a poznat jeho lásku v Pánu Ježíši Kristu. Boží Syn Ježíš Kristus zaplatil svou smrtí za lidský hřích a otevřel cestu nového života. Víra je dar a každý člověk může tento dar přijmout a stát se členem Boží rodiny.

Naše bohoslužby nejsou vázány pevnou liturgií. Každý sbor může upravovat formu svých bohoslužeb. Středem nedělních shromáždění je čtení Bible, kázání, modlitby, písně, osobní svědectví víry a slavení svaté Večeře Páně. V církvi převládá křest dospělých. Důležitou součástí sborového života jsou generační setkání pro děti, mládež, rodiny apod. Vedle zvěstování evangelia hledáme cesty praktické služby např. diakonské jak v rámci sborů tak i v církevních charitativních zařízeních. Církev bratrská vydává měsíčník "Brána".